Pozorování

Zápis pozorování

Jestliže budeme provádět pozorování pravidelně nejen pro zábavu, měli bychom si dělat zápis z pozorování. V záznamech musíme vždy uvést datum a den v týdnu a charakteristiku pozorovacích podmínek. Důležité je také uvést místo pozorování a použité přístroje a zvětšení.

Při psaní časových údajů je vhodné opisovat údaj hodinek či stopek. Musí být ovšem jasné, jaký je jejich vztah ke světovému času UTC. Časové údaje uvádíme u všech důležitých okamžiků pozorování, tedy také tehdy, když se změní pozorovací podmínky (např. vyjde Měsíc). U každého záznamu musí být zřejmé, o jaký objekt se jedná. Je tedy nutné uvést jeho označení v některém význačném katalogu.

Své pozorování zapisujeme do deníku měkkou ostrou tužkou. Dopisujeme-li po pozorování do záznamů nějaké další poznámky, píšeme je vždy jinou barvou (např. modrou kuličkovou tužkou). Nikdy při nočním pozorování nepoužíváme pero - v noci deník může zvlhnout a inkoust se rozpije.

Pozorování prostým okem

Při seznamování s oblohou můžeme začít od nejjasnějších a nejznámějších souhvězdí a pomocí nich pak určit směry k dalším hvězdám a souhvězdím. Po celý rok můžeme pozorovat Velkou medvědici, Malou medvědici a Kasiopeju, které patří mezi cirkumpolární souhvězdí. Velká medvědice (nebo její část Velký vůz) může sloužit k vyhledání Polárky.

Také ho můžeme použít k určení dalších směrů.

Prostřední hvězda v oji Velkého vozu je proslulý Mizar s těsně sousedícím Alcorem. Používají se k testování ostrosti zraku. Již zraková vada o velikosti půl dioptrie zabrání vidět tyto dvě hvězdy odděleně.

Jako další "hvězdný rozcestník" můžeme použít Kasiopeju.

Pozorování triedrem

Prvním úkolem při pozorování triedrem je nastavení vzdálenosti okulárů tak, aby jejich objímky dosedly přesně na oči. Oči pak držíme v takové vzdálenosti od okulárů, aby výstupní pupily splývaly se zorničkami. Jen tak uvidíme celé zorné pole.

Náročnost ostření triedru závisí na jeho uchycení. Máme-li triedr na stativu, jde o zcela banální operaci. Pokud pozorujeme z ruky, stává se ostření náročnější kvůli neklidnému obrazu. Když máme triedr nastavený a zaostřený, naučíme se s ním mířit. Naším cílem je mít zamýšlenou oblast ve středu zorného pole. Míření volného triedru je velmi jednoduché. Pozorně se zadíváme směrem k pozorovanému objektu a pak přístroj přiložíme k očím, aniž bychom hýbali hlavou. Máme-li triedr na stativu, vyrobíme si mířidla. Ta ovšem musí být rovnoběžná s optickou osou dalekohledu. Pomocí mapy najdeme na obloze co nejpřesněji místo, kde se má objekt nacházet, a důkladně si je prohlédneme bez dalekohledu. Až pak tam triedr namíříme a dobře si uvědomíme, které hvězdy jsou viděli již bez něj a kde má objekt být.

Triedrem můžeme pozorovat objekty, které vidíme prostým okem, a ještě něco navíc.

Pozorování planet

Planety se obvykle pohybují zvířetníkovými souhvězdími od západu na východ, stejně jako Měsíc nebo Slunce. Tento pohyb nazýváme přímý. Naše Země předhání při svém oběžném pohybu planety vzdálenější či naopak je předstihována planetami bližšími Slunci - to se na obloze projevuje tak, že planeta se po dobu několika týdnů nebo měsíců pohybuje zpětně (retrográdně), tedy od východu na západ. Vzájemné naklonění drah planet způsobuje, že planety na obloze kreslí kličky nebo smyčky. Vnitřní planety se pohybují zpětně krátce před a po jejich dolní konjunkci se Sluncem. Vnější planety se pohybují zpětně v období před a po opozici se Sluncem.

Výrazným znakem planet je, že svítí klidným světlem. Všechny hvězdy totiž "blikají". To je způsobeno neklidem zemské atmosféry. Které planety můžeme na obloze pozorovat a jak je poznáme?

• Merkur - objevuje se na večerní nebo raní obloze na místech, kde Slunce zapadlo či vyjde a má bledě žlutou barvu.
• Venuše - objevuje se večer na západě nebo ráno na východě a má jasnou bílou barvu.
• Mars - září výrazně červeně a může mít různou polohu ve zvířetníku. Jestliže není příliš vzdálený od Slunce můžeme si ho splést s Merkurem či Saturnem.
• Jupiter - je viditelný celou noc a má jasnou bělavou barvu o něco málo jasnější než Venuše. Jeho viditelnost se však neomezuje jen na ráno nebo večer, jak je tomu u Venuše.
• Saturn - má bledé zbarvení a ve srovnání s ostatními planetami září poměrně slabě. Jestliže je blízko Slunce, tak ho můžeme zaměnit se Merkurem a Marsem.

Pozorování umělých družic

V samé blízkosti Země, v oblastech, kde zemská atmosféra přechází ve vakuum, se pohybuje množství umělých družic. Astronomové je sice občas nazývají kosmickým smetím, jejich pozorování je ale přesto zajímavé. Družice svítí světlem odraženým od lesklých částí, zejména od slunečních panelů. Prostým okem lze pozorovat více než 100 různých družic. Poznat družici není těžké. Jedná se zpravidla o různě jasné body, nehlučně proplouvající mezi hvězdami. Nejobvyklejší směr jejich pohybu je od západu na východ, není však jediný možný. Některé družice se při letu otáčí, a my tak můžeme sledovat změny jejich jasnosti. Často můžeme družici zaměnit s letadlem. Družice se po obloze pohybují poměrně pomalu a potřebují řadu minut, aby se přesunuly od obzoru k obzoru. Někdy také mohou zmizet v zemském stínu. Družice obvykle nejsou vidět kolem půlnoci. Nejvíce jich objevíme brzy večer a to převážně v západní oblasti.

Mezi nejznámější a nejlépe pozorovatelné družice dnes patří:

• Mezinárodní kosmická stanice (ISS), jejíž jasnost se zpravidla pohybuje kolem 0 mag, může se však i výrazně lišit.
• Hubleův kosmický dalekohled (HST). Má jasnost kolem 3 mag, nachází se blízko světového rovníku a lze ho tak pozorovat pouze nízko nad jižním obzorem.
• siť družic Iridium, u kterých jsou velmi dobře pozorovatelná náhlá zjasnění, či spíše záblesky družic. Mohou dosahovat až -8 mag. Zjasnění je odrazem Slunce na vysoce lesklých anténách. Podrobnější informace na adrese http://iridium.astronomy.cz/
• projekt Starshine jsou družice ve tvaru koule, jejichž úkolem je studium vrchních vrstev atmosféry, zejména jejich působení na pohyb satelitů.

Určit, kterou družici právě pozorujeme, je problém, neboť jejich dráhy se často mění. Předpovědi poloh nejjasnějších družic najdeme na adrese http://heavens-above.com.